Macurův Memoriál provázela atmosféra, na kterou se nezapomíná
7. květen 2026 byl na Horní Bečvě ve znamení sportu díky dalšímu ročníku tradičního Macurova Memoriálu – běžeckého závodu, který připomíná hrdinské činy provázející konec druhé světové války.
Jako již tradičně byl součástí Macuráku jak závod dětí, tak dospělých. Ve všech kategoriích byla vyhlašovaná první tři místa a účastnické medaile obdrželi všichni závodníci i závodnice.
Originální medaile nám letos na 3D tiskárně vyrobil Daniel Drápala, který se závodu také zúčastnil a skončil na krásném druhém místě v celkovém pořadí.
Dětský závod
Počet registrovaných dětí nás ohromil. Macuráku se totiž zúčastnilo rekordních 402 dětí všech věkových kategorií – od nejmladších až po deváťáky. Byli to závodníci a závodnice z Horní Bečvy, Prostřední Bečvy, Hutiska i okolí.
Ten pocit, kdy na jednom místě vidíte tolik sportující mládeže – vzduch nabitý očekáváním, lehkou předzávodní nervozitou, ale i sportovním duchem a vzájemnou podporou, ani nejde vyjádřit slovy. To se prostě musí zažít.
Děti běhaly na tratích délkou přizpůsobených věku. Ti nejmenší pár desítek metrů, ti největší bezmála kilometr na trase, kde se museli poprat i s terénem a převýšením.
Všichni to zvládli. Jedni levou zadní, pro jiné to byla výzva. Všichni si ale zaslouží pochvalu, protože do toho šli a snažili se.
Závod dospělých
Na startovní čáru se postavilo letos 68 dospělých, žen i mužů – od juniorů až po 70+. Čekal je svižný 4,2 km dlouhý seběh místy náročným terénem vyžadujícím opatrnost.
Do cíle dorazil jako první s časem 14:02 obhájce loňského vítězství Richard Žitník, z žen pak s časem 18:24 juniorka Kateřina Šupinová.
Že v Macurově memoriálu nejde až tak o vítězství, ale o pospolitost, tradici a účast, předvedlo také 10 Hornobečvanských “Starých pánů” (bývalých fotbalistů), kteří doběhli do cíle bok po boku a pořádně tím zavařili časomíře.
Každý ze závodníků, ať už dětí, či dospělých, si zaslouží respekt. Hýbat se, trénovat a překonávat vlastní hranice, i když to někdy bolí, není jen tak.
Atmosféra byla letos opravdu výjimečná. Pozitivní energie pulzovala vzduchem a organizace byla na jedničku. Fanoušci z řad rodičů, prarodičů a kamarádů povzbuzovali, jak mohli.
Nemalou měrou k výbornému naladění závodu přispěl Dennis Schmidt svým bezprostředním, zajímavým a zapáleným moderováním celé akce.
Díky moc všem, kteří fandili a podporovali, i všem sponzorům a těm, kteří se zapojili do organizace – především Základní škole Tomáše Garrigue Masaryka, Obci Horní Bečva a také dobrovolníkům!
A také díky Stanleymu Ondruchovi, který Macuráku vdechl nový život a pozvedl ho na úroveň, kterou si zaslouží.
Macurák je totiž běh s příběhem, který bychom si měli stále připomínat.